Pořad „Chcete mě?“

RozhovorNěkdy na podzim roku 1991 se v pražské Městské knihovně konalo setkání milovníků a ochránců zvířat. Ze všech referátů vyznívalo smutné konstatování, že Československo sice vykročilo do Evropy, ale v oblasti ochrany zvířat, především těch opuštěných a týraných, se od revoluce nic nezměnilo. U řečnického pultu se střídaly soucitné ženy, které se ujaly dle svých možností vždy optimálního počtu zvířat bez domova. Řadu zvířat krmily a ošetřovaly z vlastních prostředků a ve svých domácnostech.

Na místě jsem ventilovala nápad s kamerou. Ta by zavítala do těch domácností, které jsou přecpané opuštěnými zvířaty a dle úvahy pěstounů je prostřednictvím kamery nabídla. Navíc jsem se právě tam seznámila se scénáristou Jiřím Šebánkem.

Spolu jsme se dohodli, že navštívíme tehdejšího generálního ředitele ČS televize Ivo Mathého. Ten na náš návrh reagoval slovy: „Báječné, ale budete to moderovat Vy, Marto!“ Pořad přidělil dramaturgovi Čestmíru Kopeckému a v únoru 1992 jsme vyjeli s prvním dílem.

NabídkaCelých 16 let byl duchovním otcem a supervizorem Jiří Šebánek – pod jeho vedením se na pořadu vystřídalo několik scénáristů.  Výkonnou osobou jsem byla nejdříve já sama. Později jsme přibrali dalšího moderátora. Byl vybrán Zdeněk Srstka a byla to víc než šťastná volba!

Na celém území republiky konečně začaly vznikat útulky, azyly a ochranářské organizace. Situace opuštěných zvířat, hlavně povědomí o ní, se stala věcí veřejnou a právě o to se jedná všem tvůrcům pořadu „Chcete mě?“.

Od roku 2004 mi s reportážemi pomáhá i dcera Kateřina, která po mně zdědila lásku ke zvířatům.

Kompletní seznam útulků